Infrasauna spatřila světlo světa teprve před několika desítkami let. Klasické
finské sauny nebo vlhké ruské sauny počítají svou historii na pár století a turecké lázně tu existovaly dokonce už před několika tisíciletími. I přesto razantní nástup infrasaun vypovídá o jejich široké využitelnosti a
oblíbenosti zvláště v rodinném prostředí.
Klasickým příkladem efektu infravyzařování je slunce, jehož blahodárné účinky všichni známe: pokud jsme ve stínu, vnímáme reálnou teplotu vzduchu, ale jakmile se dostaneme na přímé slunce, díky infrazáření i ve stejně teplém vzduchu pocítíme rychlé zahřívání organismu. Ale pozor, nepleťme si infrapaprsky s UV zářením, které je ve větších dávkách pro lidský organismus škodlivé.
Domácí infrasauny se nahřívají na teplotu 40 až 60 stupňů Celsia, proto je mohou používat i ti, kteří do klasických saun nebo lázní ze zdravotních důvodů nemohou. Pobyt (saunování) v domácí infrasauně zatěžuje lidský organismus mnohem méně v porovnání např. s finskou saunou, kde se optimální teploty pohybují s rozmezí 90 až 105 stupňů Celsia. Je prokázáno, že uživatelé infrasauny se potí dvakrát až třikrát tolik víc než během obdobné procedury v sauně, což dovoluje dosáhnout lepšího účinku na zdravotní stav.
Saunování si můžeme dopřávat i
dvakrát denně, ale asi jen málo milovníků si dopřává tuto relaxaci každý den. Snad jednou, maximálně dvakrát týdně. Mimo jiné i kvůli časové náročnosti. V sauně trvá hodinu i víc, než se prostor důkladně prohřeje. To v infrakabině si můžeme tepla užívat už po pěti až patnácti minutách od uvedení do provozu. Infrazáření v infrakabinách se liší od horkého vzduchu nebo páry zejména tím, že infrazáření působí na tělesnou tkáň do hloubky, zatímco pára nebo horký vzduch ovlivňuje především povrchové vrstvy těla.